První stoppie

Včera se mi povedla první stoppie bez přípravy. To že jsem někdy dobrzdil a odlehčilo se mi zadní kolo nebo mírně přizvedlo to nepočítám.

Jel jsem za auty a čekal až bude vhodné místo na předjíždění. Držel jsem si i odestup. Místo přišlo, zrychlil jsem a v okamžiku, kdy jsem byl přesně metr za autem to doslova hodilo myšku do levého pruhu. Nebylo to, že by se mnou nepočítal nebo jsem ho překvapil. Vyloženě si snad myslel, že má lepší zrychlení a hodil prudký výpad vlevo. Z mého pohledu ani snad nezrychloval.

Zmáčknul jsem brzdu tak rychle a prudce, že jsem se ve 120km/hod postavil na přední kolo a zadní bylo ve vzduchu... řekl bych metr, ale to se mi samotnému zdá moc, takže řekněme půl metru. První pořádná stoppie. Samozřejmě ne dokonalá a motorka se mi začala lámat v řízení a prdel šla doleva. Naštěstí se vrátil zpět, já pustil brzdu, motorka spadla dolů, chvilku tancovala a pokračoval jsem dál.

Koukal jsem se do zrcátka a daný dobrodruh už nepředjížděl... ačkoli tam byl úsek ukázkový a velmi přehledný a dlouhý. Jestli se bál, že si to s ním budu vyřizovat ručně?

Já měl dost práce se svými emocemi a ne se ještě starat o druhé. No fuj, už jsem se viděl jak se kutálím.