První porušení pravidla - být čitelný

Včera jsem po ceste do práce porušil jedno ze svých pravidel. Nebo možná ani tolik ne.

Na přechodu jsem pustil skupinku chodců. Přede mnou velká rovinka, kterou jsem chtěl využít. Rozjel jsem se v mžiku na 40km/hod. Přede mnou křižovatka, kde auto čeká na odbočení až přejedu. Když už jsem byl docela u něj rozhodnul se, že to stihne. Jeho kola se otočila a začal mi blokovat můj průjezd. Byl jsem od něj 20 metrů a jel cca 40-50km/hod.

Okamžitě jsem měl smrt v očích. Zmáčnul jsem brzdu s takovou razancí, kterou jsem zatím ještě nepotřeboval. Zakousla se okamžitě. V dalším okamžiku se kolo začalo sunout a přecházet do smyku... bylo mokro.

Naštěstí si druhý řidič uvědomil, že to nemůže stihnout a zakousnuly se i jeho brzdy. Možná ujel jen 20, 30cm, ale pro mě to byl šok. Já brzdu pustil, kolo se roztočilo a jel jsem dál. Ještě jsem viděl jak se mi řidič gesty omlouval.

Uf. Na motorce si člověk užije hodně krizovek. Pořád byste měli myslet i za druhé a před každou křižovatkou zpomalit. Není dobrý projet křižovatku mimo město větší rychlostí než 90km/hod, aby ostatní měli šanci vás včas zaregistrovat a usoudit, zda to stihnou nebo ne.

Trochu uznávám, že jsem ve městě nemusel tak razantně zrychlit a zmást odhad druhého řidiče... to že by to byla jeho vina by mi moc platné nebylo.