Ale co to... ve čtvrtek se mi povedlo přeřadit z trojky rovnou na pětku, pač se mi zdálo, že tam rychlost neškočila, tak jsem jí tam dal ještě jednou. Blik... sice nejde řadit na jeden zátah o více kvaltů, ale rozhodně to tam jde postupně nakopat bez puštění spojky. Konečně vím, jak lépe řadit, když vytočím nějaký kvalt už zbytečně moc - můžu vytočit dvojku při předjíždění a pak tam rovnou "nakopat" šestku. Krása... jak smutné, že ani takovou blbost vás v autoškole nenaučí. K pláči.
Ve čvrtek byla Praha nenormálně ucpaná. Tam kde bylo více pruhů pro jeden směr a auta stála v zácpě jsem se vydal mezi ně. Samozřejmě rychlostí kroku, aby někdo něco nevyvedl (otevřel dveře, jel ke kraji apd) a ano, našel se. Našel se v červené Octávce zřejmě zakomplexovaný jedinec, který neunesl, že bych se vmáčknul mezi auta v neexistujícím pruhu (nikoho neblokoval) a zvýšil průjezdnost křižovatky o jedno auto (než kdybych si vzal další místo v řadě). Snažil se tak moc jet kolem po čáře, že to bylo jasné. Mávnul jsem na tím rukou a jen se smál jeho komplexům. Naštěstí někdo jiný ve vedlejším pruhu mi poskytnul celé své místo a já ho mohl stejně objet. Moc bych si přál vidět ten jeho nasraný výraz, že mi v tom hrdina nezabránil. :-D
Jasné, že jet mezi auty není košér, ale v rychlosti kroku a při šířce pruhů v Praze o nic nejde, jen o vstřícnost. I na světlech stojím mezi pruhy, takže okolní auta na mě nemusí "čekat" až vystartuju a jedou si svou rychlostí i startem.