Po zadním na kruháči

Dnes cesta do práce byla trojnásobná legrace.

1) Na plachtě na motorce jinovatka, aha. Cestou jsem potkával auta, která měla oškrábané sklo. No to už se mi povedlo i dřív. Místy až -7°C, aha.

2) Na kruhovém objezdu byl autobus, zastavil jsem tedy před kruháčem a čekal až se autobus vytočí. Bohužel jsem si najel až ke kraji, takže jsem v podstatě celý pruh uvolnil. Autobus to vykroužil, já se rozjíždím a vidím, že auto za mnou mě v úvodu kruhového objezdu předjíždí a samozřejmě si bere celý kruháč pro sebe. Moc chytrý. Nevšimnout si, tak se válím. Tak mě to naštvalo, že jsem považoval za nutné se ozvat a vytočil jsem motor na neutrál až někam k 11tis otáčkám, aby zařval a ten blbec si mě všimnul. Povolil jsem plyn i spojku. Jak motoru klesaly otáčky a já prudce pustil spojku ještě setrvačností jsem se zvednul na zadní a ujel tak metr dva. V mrazu, v mokru a na kruháči. HUSTOKRUTÝ.

Další ponaučení: kouknout na otáčky než pustím spojku, když dělám takové věci.

3) Zima, částečně zamlžené plexi a mlha jako mléko. Čáry na silnici nikde, klasika. Velký zážitek. Po chvíli jsem viděl červené světýlko na konci silnice, tak jsem ho rychle dohonil a jel za ním.