Hurikan | R1, první kilometry

Po prvních 400 km jsem jí jel protáhnout, kde to trochu znám. Do Dubé. Sice sluníčko nesvítilo, ale bylo ucházejích 8°C pod mrakem. Celá cesta v pohodě, napočítal 2 policejní hlídky, které měřili rychlost a 5 motorkářů. Ve chvíli, kdy měly začínat zatáčky se objevila mokrá silnice... to je opravdu jak naschvál. Jestli jsem měl pocit, že každou zatáčku jedu smykem, protože je studená silnice, tak na vodě úplně.

V každé zatáčce jsem měl pocit, že mi zadní kolo o 10 cm ujíždí stranou. Když jsem přidal více plynu udělal jsem hada :-D

Zatáčky jsem projel hodně pohodovým tempem, protože od nové motorky ještě nevím co čekat. Cestou zpátky už normálně pršelo. Spíš jednu chvíli chcalo. Jak jsem nechtěl promoknout, tak jsem zrychlil a světe div se šlo to dobře. Chce si to na ni prostě zvyknout, ono to půjde. Jen získat důvěru.

Zatím jsem z ní doslova nadšený. Výkonu má přesně tolik, kolik jsem chtěl. Tedy ono je ho tam víc, daleko víc, ale nedoluju ho. Plynem otáčím pomalu. I tak to zrychlení je fenomenální. Jestli ve 150km/hod hornet už šel dál líně, tak R1 v té rychlosti zrychluje jako Hornet při svých nejlepších otáčkách. To že můžu jet ve měste na jedničku, aniž bych poskakoval kvůli plynu, to je neuvěřitelné. Tahle bestie je jako koťátko a hornet byl proti ní jak nervózní pes.

Už ten zvuk výfuku mě dokáže uspokojit a nemusím jet rychle. Podřadit, prásk prásk prásk prásk... moc pěkný :) Auta jsou ze mě trochu nervózní a zbytečně uhýbají stranou ačkoliv nemám ambice je předjíždět a ty které bych chtěl, tak ty neuhnou...

Posez je opravdu sportovní, ale ne ultrasportovní. Zatím mi je vcelku pohodlný a zajímavý. Nesedím jak paša a nevyčnívám z motorky metr nahoru... lepší.