Zajímavé reakce aneb co se stane, když v garáži čeká 50 mírumilovných motorkářů. Kolik žen se jim vrhne k nohám nebo na motorku?

Situace je jasná: včera pršelo a déšť smyl ze silnice sůl. Dnes sluníčko a v poledne teplota skoro 8°C. Vložení baterie do motorky: 5 minut.

Motor naskočil maximálně v pohodě. Nechal jsem jí trochu zahřát a houpnul rukojetí citlivě o 2tis otáček výš. Motor se zakuckal, skoro chcípnul. Divný.

Nasedl jsem a jel to prubnout. Ještě včera jsem si nevzpomněl, že jednička se řadí dolů a zbytek nahoru. Jak jsem na ni sedl všechno se vrátilo a všechno šlo automaticky. Žádné přemýšlení. Naskočilo to samo. Okamžitě jsem zapomněl, že se vlastně bojím studené silnice a studených pneu. Jediné co mě brzdilo byl studený motor. Po jeho ohřátí mě už nic nelimitovalo.

Užil jsem si to jako v létě a 50km jsem projel velmi velmi svižně. Největší číslovku jsem viděl 205 a byla to paráda.

Po návratu byla pneumatika příjemně teplá...

Slovy kamaráda, který mi vyčítal, že jezdím rychle. "Vždyť ty taky musíš jezdit rychle, když jedu 170 a neujel jsem ti." "170? To je taková normální rychlost..." :-D

Jestli se bude zítra počasí opakovat nenechám si to ujít a pak na 3 měsíce zazimováno :(

Ráno se mi povedl zajímavý kousek. Přede mnou jela 3 auta. První dva blízko u sebe a to třetí kus od nich. Kousek před zatáčkou. Předjel jsem toho jednoho, zpomalil na jeho rychlost a udržoval si stejný odstup od těch dvou.

Jakmile přišla oblíbená zatáčka, tak jsem za to vzal, abych si ji vykroužil v daném prostoru mezi auty. Trošku jsem to přehnal. Jestli tam kroužím běžně 90km/hod a své maximum jsem v té zatáčce stanovil na 100km/hod, tak teď to mohlo být 110 km/hod. Velmi zajímavý pocit, když se do zatáčky nemůžete vejít, resp utahuje se rychleji než já zatáčím.

Potřeboval jsem se zbavit několika poukázek na zboží. Nedají se utratit za cokoliv, ale v lékárně je berou. Objednal jsem si tedy takovou tu klasickou stravu pro lidi co posilují. Když už tedy cvičím a dřu, ať to má třeba i nějaký výsledek. Když nic jiného je to celkem kvalitní strava.

Objednal jsem si dvě balení: 2kg 80% bílkovin a 5kg 20% bílkovin. Původně jsem zamýšlel, že to vezmu na dvě části, hodím do batohu a tradá. Nakonec jsem to vzal najednou. Síťkou na helmu jsem to připoutal k zadnímu sedlu a jel. Tedy bylo toho málo, takže jsem musel přidat i batoh, aby to drželo. Měl jsem kliku, pršelo jen středně. Klasika. Pelášil jsem co to šlo, abych nebyl mokrý komplet.

To zase bylo ráno. Už jsem jezdil snad půl roku bez nějakých větších zážitků, kdy mi třeba uklouzlo kolo na mokré silnici nebo tak. Dnes ráno bylo všechno jinak.

Prázdná křižovatka, vymetená, škáče zelená, přijíždím ke křižovatce, přidám plyn. V okamžiku kdy já viděl svojí zelenou byl na křižovatce z boční ulice autobus, před semaforem, 100%tně! V tom mžiku pohledu nevím zda dobržďuje nebo už stojí. Soustředím se na rozbitou, mokrou silnici, hustě pomalovanou bílými čárami, aby mi to neuklouzlo. Než řeknu SAKRA je autobus přede mnou. Ten dlouhý (housenka), takže není ani úniková cesta vlevo. Půl vteřiny přemýšlím jestli má smysl brzdit - stejně už je to na prd. Mokrá silnice, bílé čáry, čelní náraz do boku autobusu. Průser.

Dlouho jsem se rozhodoval za co Horneta vyměním. Aprilia Shiver byla výborná volba, ale drahá. 954řka byla naopak levná a dokonce i relativně cestovní. Avšak když vidím kolik je smrtelných nehod každý den, tak do toho nejdu.

Na Hornetu můžu bez obav rvát plný plyn, nemusím se moc hlídat. I na velké otáčky jsou zatáčky v pohodě. Prostě má přesně tolik výkonu, kdy mě moc neomezuje a já nemusím mít sevřenou prdel každou chvíli, co by se mohlo stát. Navíc zabít se můžu i na něm. Pořád má zrychlení z nuly na sto kolem 4 vteřin, co nemá kdejaké BMW ani Porsche.

Nechám si ho tedy dál. Alespoň se mi vrátí část nákladů za servis, ND a vylepšení do kterých jsem investoval a nikdo mi je nevrátí. 

Nechal jsem včera dát o zub menší pastorek - místo 16ti zubů 15. Je to to samé jako ubrat 3 zuby na rozetě. Zrovna pršelo, takže jsem to moc nevyzkoušel, ale nějaké poznatky přece. Na dvojku můžu jet 20km/hod, na trojku 40 km/hod. Před tím to bylo o kvalt níž, což ve městě jezdit na jedničku není moc pohodlné. Zatímco dřív už 4 tis otáček bylo trápení motoru najednou si nechá líbit 3tis otáček bez protestů. Super!

Naštěstí se nepotvrdilo, že půjde na zadní i na dvojku jen plynem. Jedničku jsem takhle prudce zatím nezkoušel. Jezdit po zadním nechci. Po diskuzích na internetu jsem se bál, že ze servisu vyjedu po zadním.

Dokonce jsem přestal motor vytáčet až do omezovače. Asi jsem příliš bojácný a teprve si opatrně zvykám. Tedy přestal... dostal jsem se tam jen jednou, jinak jsem řadil včas.

Letmým pohledem jsem kouknul na přední brzdové destičky a co nevidím - já je nevidím. Následovala úvaha: Jakou značku?

Nissin ST - beru, ale kde? K sehnání online nejsou.
Brembo - beru, ovšem ta cena. Ale co zkusím to. Aha, brzdí až po zahřátí. Takže dobrý na okruh, ale ne na silnici, kde skoro nebrzdím a pak přijde krize a potřebuju ostré brzdy.
Bendix - na diskuzích chválené a i proklínané, ovšem stojí polovinu než výše jmenované. To beru.

Aktuálně mám najeto 11tis km a nastává čas na výměnu oleje. Manuál říká, že stačí po 12tis km... ostatní výrobci mění po 6tis. Připomíná mi to automobilky, které hrají na prodloužené intervaly pro pohodlí a peněženku uživatelů výměnou za zkrácení životnosti motoru.

10tis km jsem najel poměrně rychle a proto jsem se rozhodnul pro tento interval. Moje první výměna oleje... wow.

Objednal jsem olej, vaničku na výměnu, olejový filtr... a klíč na filtr. Největší lidovku za 99,-. Posloužil dobře. Motor by měl být hliníkový a proto se musí šrouby dotahovat s citem. S tímto jsem do toho šel.

Nejdřív jsem objevoval správný výpustný šroub. Manuál mlčel. Pokus omyl... Trefa na poprvé! Jako fatální omyl se ukázalo mít vaničku na olej uprostřed vypouštěcího otvoru. Zahřátý olej vytrysknul tak mocně, že vaničku (lavor) přestříknul. Samotný šroub nešel povolit, byl naprosto zarvaný. Olejový filtr také - ten jsem při povolování zmáčknul. Naposled to dělali ve značkovém servisu - měli by to teda umět. Jsem zvědavý jak to půjde povolit na konci sezóny.

Včera byl vyloženě divný den. Jedu po silnici ve městě a všimnu, že v autě přede mnou dělá gesta jakoby na spolujezdce. Ještě se směju, že snad ani nemá ruce na volantu. Jen mi přijde, že sedí v prázdném autu. Blíží se semafor, zastavujeme. Řidič se otáčí směrem k zadnímu okýnku a dělá zase nějaká gesta. Nevidím je, protože se na slunci zadní sklo zrcadlí. Bliká zelená. Auto má výstražná světla. To si vzpomněl brzy. Začínám ho objíždět a v tom si to rozmyslí a jede dál. Magor? Chcíplo mu to a pak už zase jelo? Zase dobrý kilometr dělá gesta. Už toho mám dost a za městem dávám plný plyn. V protisměru žádné auto. V okamžiku jsem před ním a řadím se zpátky do pruhu. Mezi námi dobrých 50 metrů. Kouknu do zrcátka jestli jsem se ho zbavil a vidím, že na mě bliká dálkovými světly.

To nepochopíš. Neměl žádný důvod vyšilovat. V podstatě okamžitě, kdy jsem jel za ním (s dobrým odstupem, nejezdím blízko, protože když dá auto plné brzdy, tak jsem na kaši) dělal gesta. Magor?