V autoškole na motorku pro mě bylo jedno zásadní překvapení - že nejde řadit o více kvaltů najednou. Stačilo tedy dojet na křižovatku na trojku a rozjet jsem se z ní musel na dvojku, protože přes 2 kvalty pro prostě nejde.

Ale co to... ve čtvrtek se mi povedlo přeřadit z trojky rovnou na pětku, pač se mi zdálo, že tam rychlost neškočila, tak jsem jí tam dal ještě jednou. Blik... sice nejde řadit na jeden zátah o více kvaltů, ale rozhodně to tam jde postupně nakopat bez puštění spojky. Konečně vím, jak lépe řadit, když vytočím nějaký kvalt už zbytečně moc - můžu vytočit dvojku při předjíždění a pak tam rovnou "nakopat" šestku. Krása... jak smutné, že ani takovou blbost vás v autoškole nenaučí. K pláči.

Včera jsem po ceste do práce porušil jedno ze svých pravidel. Nebo možná ani tolik ne.

Na přechodu jsem pustil skupinku chodců. Přede mnou velká rovinka, kterou jsem chtěl využít. Rozjel jsem se v mžiku na 40km/hod. Přede mnou křižovatka, kde auto čeká na odbočení až přejedu. Když už jsem byl docela u něj rozhodnul se, že to stihne. Jeho kola se otočila a začal mi blokovat můj průjezd. Byl jsem od něj 20 metrů a jel cca 40-50km/hod.

Okamžitě jsem měl smrt v očích. Zmáčnul jsem brzdu s takovou razancí, kterou jsem zatím ještě nepotřeboval. Zakousla se okamžitě. V dalším okamžiku se kolo začalo sunout a přecházet do smyku... bylo mokro.

Naštěstí si druhý řidič uvědomil, že to nemůže stihnout a zakousnuly se i jeho brzdy. Možná ujel jen 20, 30cm, ale pro mě to byl šok. Já brzdu pustil, kolo se roztočilo a jel jsem dál. Ještě jsem viděl jak se mi řidič gesty omlouval.

Dnes jsem se byl projet, jen kolečko 40km. Zjistil jsem, že to pořád na motorce neumím. Vlastně ani přidávat plyn. Z auta jsem zvyklý crcat se kolem 2tis otáček (nafta) nebo to vytočit na max 4tis, kde je největší výkon. Na motorce jezdím podobně. Už otáčky kolem 3tis jsou na úrovni slušného auta, kolem 6-7tis je to už velmi rychlé auto a kolem 9-10tis otáček už je to raketa. Vždycky na to zapomenu a užívám si výkonu jen kolem 8tis otáček. Už v těch motorka celkem slušně řve a jede.

Když si konečně vzpomenu, že o kus dál mám ještě kus výkonu, tak mě pokaždé překvapí jak vyletí. Vždycky... snad se to někdy naučím/zapamatuju.

Minulý týden jsem jezdil na motorce a smál se projíždějícm autům, že měly špatně oškrábaná skla. Ráno jsem se probudil a kouknul na nový sníh. Zvolil jsem tedy jinou dopravu. Sněhu moc nebylo, ale člověk nikdy neví co za ten den ještě napadne a co bych pak s motorkou dělal v závějích netuším.

Minulá spotřeba mě vyděsila, vyšla 7,8l/100km. Začal jsem se trochu kontrolovat a víc řadit ve městě. Spotřeba klesla na 5,8l/100km. To už je správná. Napadlo mě, že minule jsem jen natankoval více do plna než před tím. Je to fakt snadny. Stačí ji trochu jinak nahnout a litr sem, litr tam žádná míra.

Do koncovky výfuku jsem vrátil tlumivku a zase zkusím jestli spotřeba zůstane nebo půjde dál dolů. Pak mě čekají ještě další 2 varianty: bez všech tlumivek (jaký bude zvuk?) a jen s horní. V době sněhu se na to můžu jen těšit.
 

Stejně jako na kole i na motorce, když chcete zatočit musíte se naklonit na stranu. Na kole to poznáte už v rychlosti kolem 20km/hod. Na motorce je to stejné jen ta rychlost může být násobně vyšší.

Řešíte jakou máte rychlost, jestli se vejdete do svého pruhu a do toho další informace. Než to člověk dostane do ruky nějakou chvíli to trvá. V důsledku pudu sebezáchovy se hodně začátečníků moc nenaklání.

Přišlo mi, že to klopím poměrně dost. Ovšem to může být jen můj dojem. Jak to poznat?

Včera jsem měl cestou z práce depresi - pocitově mi to vůbec nešlo. Bylo to divný, ustrašený a vůbec jsem si to neužil. Dojel jsem vcelku znechucený a zpytoval jestli motorka byla vůbec dobrý nápad.

Večer jsem se podíval na super dokument Twist Of The Wrist vol.2 (viz. http://www.motorkari.cz/forum-detail/?ft=140157&fid=17) a mnohé pochopil. Každý by se měl zlobit, že ho v autoškole naučí jen rozjíždet. Jezdit určitě ne. To si bohužel každý musí nastudovat sám a přitom je to to nejdůležitejší v rámci bezpečnosti.

Máte pocit, že jste do zatáčky moc dlouhý nebo široký? Moje první reakce je pustit plyn, motorka zpomaluje, mírně ztrácí náklon a hurá jsem v zatáčce v mezích možností. Uf. Jsem dobrej!

Keith Code: Jsi blbej! Takhle se to nedělá. Mírně přidej plyn (nepatrné zrychlení), váha se přenese dozadu (vetší plocha pneumatiky = větší přilnavost k silnici) a kupodivu mě v zatáčce ve větší rychlosti vykrouží daleko lépe a s větší jistotou. A daleko lepším pocitem. Samozřejmě nesmíte přijet do začátky jako magor. Je lepší přijet pomaleji a zrychlovat v zatáčce (mírně) a pak při výjezdu z ní.

Pro Boha, proč tohle neučí v autoškole? Vážně čekají, že pak každý pojede mimo vesnice 60km/hod a do zatáček 30km/hod, aby to bylo jedno jak jede?
 

Nebyl jsem si jistý jak se motorka chová za nízkých teplot, ale pokušení bylo příliš velké. Za rozednění jsem přišel k motorce, na displeji svítilo -2°C. A sakra. To jsem nečekal. Mohlo mi dojít, že avizovaných 6°C bude v poledne a ne za šera ráno. Nechtěl jsem už couvnout.

Vyhřívané rukojeti jsem okamžitě zapnul na půl výkonu. Vyjel jsem a po prvních nejistých zatáčkách jsem zjistil, že motorka resp gumy docela sedí. Raději jsem na všech rovinkách vrkal plynem, abych neustále zrychloval a zpomaloval. Takhle se prý guma zahřeje nejrychleji. Byla hrozná sranda sledovat auta, která me míjela v protisměru a měla oškrábaná skla. Mě se helma trochu mlžila, takže jejich překvapené výrazy jsem si neprohlížel. Výrobce pin locku zřejmě nepředpokládá šílence jezdící v mrazu a nemlžící se plexi se mlžilo. Jen trochu. Při teplotách kolem nuly se dá říct, že se nemlží. Dost možná to chce přizpůsobit dýchání a paradoxně více dýchat pusou a foukat do větráním rovnou ven. To funguje vcelku dobře.

Cestou jsem narazil i na teplotu -4°C a při rychlosti nad 100km/hod to už bylo peklo. Vyhrívání jelo na maximum, ale palce na rukou mi mrzly. Po pár kilometrech jsem měl pocit, že to nedám. Přišlo zpomalení a najednou to bylo úplně v pohodě. V rychlostech kolem 60km/hod mráz nevadí.

Dojel do práce a světe div se před vchodem nebyla jiná motorka než moje. Sraby! :)

Vždycky jsem chtěl jezdit na motorce, ale vlastně nikdy jsem se k tomu nedostal. Ze začátku nebyly peníze na jakokoliv motorku a pak snad ani čas. Obava o ztrátu řidičáku na auto, kdybych na motorku neudělal... samé výmluvy proč to nejde.

Nakonec mě to tak hlodalo, že jsem se musel překonat a dokopat se. Plánoval jsem to na léto 2012. Přišlo mi to akorát. Autoškolu jsem si domluvil v červenci na srpen. K mé smůle instruktor mi rovnou sdělil, že v srpnu na 14 dnů odjíždí na dovolenou, ale že to dáme a v záři bude finiš.

 Jak to dopadlo? V září byl finiš, ale taky zkušební komisař na dovolené. Pak nějaké blbé počasí a nakonec jsem řidičák dřímal v ruce v druhé polovině října a to s příplatkem 500,- za rychlé vydání to týdne (10 dnů?). V autoškole jsem sedlal Kawasaki GS500e.

Chtěl jsem si založit blog a jméno jsem nemohl vymyslet. Docela se mi líbí písnička Hurikán... téma to splňuje - jen bych si přál, abych nedopadnul (doslova) jako ten v písničce. Je to snažší než bych kdy čekal.

Říká se, že motorkáři jsou hovada atd a hrozně riskují. Ano jsou, v podstatě, je to snadné tomu propadnout a těžké to ovládnout. Řídit auto může kdejaký trouba a moc se to nepozná a když se to pozná, tak jen v extrému skončí špatně. Na motorce to je coby dup. Špatný odhad zatáčky a už se válíte v příkopu nebo ve svodidlech. Není těžké se u toho rozbít na drť. Jízda na motoce o o dva levely náročnější než řízení auta a pozná to jen ten, kdo vyzkoušel obojí.

Proč blog?
Nechci otravovat kamarády povídáním, které je nezajímá a přijít o ně. Raději se z toho vypíšu.